Stockholmský syndrom – vazba mezi únoscem a jeho rukojmí

0
1256

Stockholmský syndrom je velmi zvláštní jev tvoření vazby, ke které dochází mezi únoscem a jeho rukojmí. Jde o vytvoření velmi silného vztahu, který může přerůstat až v beznadějnou a bezhlavou zamilovanost. Tento termín vymyslel už v roce 1973 americký psychiatr Frank Ochberg. Asi nejslavnější obětí Stockholmského syndromu se stala Patty Hearstová, která se zamilovala do svého únosce a byla pak odsouzena za loupež. Paradoxní jev popsal a doslova objevil Frank Ochberg na základě událostí bankovní loupeže ve Švédsku. Právě zde se vyvinul milostný vztah mezi jedním z pachatelů a jednou z rukojmí. Americký psychiatr pak provedl 23. srpna 1973 hloubkovou studii daného případu a uvedl jako první termín stockholmský syndrom, který se ujal.

Primitivní pocit vděčnosti přerůstající v závislost

Až neuvěřitelné chování rukojmí Kristin Enmarkové, projevované náklonností k lupiči a následná nenávist k autoritám byla až zarážející. Únoscem opětovaná náklonnost měla fatální dopad. Jde zároveň o 3 prvky tvořící základ definice. Náklonnost k únosci, nenávist k autoritám a opětovaná náklonnost únoscem. Oběť je napřed zcela ochromená a paralyzovaná. Dochází k drastickému šoku a pak přichází návrat k základním a primitivním pocitům a projevům. Frank Ochberg je popsal jako vděčnost. Nezapomněl připomenout, že na podlaze banky byly nalezeny stopy spermatu.

Strategie přežití

Je to základní pud přežití. Nelze v takové situaci hledat vzájemné porozumění, jak jej známe. Jde o jasnou strategii přežití. Tak se i vyjádřila a svěřila rukojmí Kristin Enmarková. Pak ale jiné oběti svým chováním dokázaly, že postupem času už jen o instinkt přežít nejde. Mnohé případy syndromu ukazují, že oběti se stýkají s únosci i poté, co veškeré riziko opadlo. Kristin si v daném případě svého věznitele za muže nevzala, i když se o tom v době incidentu spekulovalo. V chování je i něco ze závislosti na matce, kdy si v této vyhrocené situaci projdete fází kompletní infantilizace. Nemůžete se totiž sami stravovat, mluvit, jít bez dovolení na záchod, jste pod strašným tlakem a omezením. Sraženi na kolena. Jiní lékaři spíše mluví o traumatu způsobeném zhroucením a takzvaném přeludu nesmrtelnosti.

Stockholmský syndrom a Patty Hearstová

Nejznámější případ stockholmského syndromu, který byl vyhrocen šíleným završením v podobě vyhrocení situace, se stal v roce 1974. Zajatá žena si svého únosce vzala za manžela. Patty Hearstová, dcera tiskového magnáta Williama Randolpha Nesrsta, byla unesena teroristickou organizací Symbionese Liberation Army a pak i odsouzena na 7 let vězení za loupež. Později byla ale omilostněna americkým prezidentem Jimmy Carterem. Právě o Patty Nesrstové v roce 1976 napsal britský psychiatr William Sargant, že osoba, jejíž nervový systém je pod stálým tlakem, může vykazovat paradoxní mozkovou aktivitu, kdy se zlo pro ni stává dobrem a dobro zlem. Dalo by se říct, že tak trochu zešílí z velkou podporou pudu sebezáchovy.

Teorie a praxe v Holandsku

Na konci 70. let přesvědčil doktor Frank Ochberg FBI, aby se jeho teorie aplikovala v terénu a byla rozšířena i do ciziny. Ukázkový příklad se naskytl chvíli na to, v roce 1977 v Holandsku. Bojovníci za nezávislost z jižních Moluk obsadili školu a unesli vlak. Tým pod vedením Franka Ochberga se pokusili přesvědčit jednoho z teroristů, aby jednomu nemocnému ve vlaku změřil puls. Účelem bylo rozvinout fyzický kontakt a vzbudit v únosci soucit. Tento pokus ale nevyšel, protože byl mezi pasažéry lékař a sám se nabídl k pomoci. Za 19 dnů drama skončilo. Zemřela 2 rukojmí a 6 teroristů.

Saharští rukojmí

Poslední diagnostikování stockholmského syndromu bylo u saharských rukojmí. 19. února 2003, v saharské poušti na jihu Alžírska se ztratili zahraniční turisté, celkem za 3 měsíce zmizelo 32 lidí. Všichni byli uneseni příslušníky alžírské radikální Salafistické skupiny pro kázání a boj, GSPC, spjaté s teroristickou sítí Al-Káida. V květnu osvobodilo alžírské elitní komando 17 turistů a jedna Němka později zemřela. Zbylých 14 rukojmích bylo propuštěno v srpnu 2003.

Filmová tvorba

Ve filmové tvorbě se objevil stockholmský syndrom v bondovce: Jeden svět nestačí. Během únosu se Electra, kterou hrála Sophie Marceauová, zamilovala do teroristy Renarda, kterou si zahrál Robert Carlyle. Stala se z ní šéfka zločinecké organizace. V komediální rovině se vyvinul ve francouzské komedii s Pierrem Richardem a Gerardem Depardieuem kladný vztah mezi únoscem a obětí ve francouzském filmu s názvem: Uprchlíci. Pak vznikl známý americký remake s názvem Tři uprchlíci.

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here