29. 10. – Konec letního času

0
1096

Letní čas v roce 2017 začal 26. března ve 02:00 a bude končit 29. října 2017 ve 03:00 hodiny. Letní čas byl poprvé zaveden v době první světové války v roce 1916 hned v několika evropských zemí. Jako první pravděpodobně zavedli letní čas v Německo a Rakousko-Uhersku, pod které tehdy spadaly také české země. Zavedený letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918.

Proč ještě pořád máme letní čas

Letos se opět na konci března posunovaly ručičky hodinek o hodinu vpřed kvůli letnímu času a opačnou změnu řešíme na konci října. Přechod na letní čas stále probíhá ve většině evropských zemí. Výjimkou je pouze Island, Bělorusko, ruské části Grónska, norské ostrovy Jan Mayen a Špicberky. V momentě změny se autobusové a vlakové linky na hodinu zastaví, v jiných případech přijedou o hodinu dříve, vždy záleží na dopravci. Zimní čas je astronomický. Letní čas je výmysl zavedený za účelem úspory energie. Na přelomu 19. a 20. století se lidé shodli, že pokud budou chodit spát o hodinu dříve, ušetří za energii. Během první světové války, kdy byla naše zem součástí Rakouska-Uherska, byla mezi prvními zeměmi, které zavedly přechod na letní čas.

Změna času škodí a nespoří, tvrdí experti

Změna času škodí našemu trávení a při tom energie uspoří opravdu zanedbatelné množství, což tvrdí i experti. Tyto změny času byly několikrát měněny a upravovány. V roce 1919 změnu času v USA zrušili, protože lidem prostě vadilo, že vstávali a chodili spát o hodinu dříve. V Rusku se ručička hodin posouvala dokonce o 3 hodiny. Mezi lety 1940 a 1942 platil letní čas v českých zemích bez přerušení nepřetržitě. Každoroční přechod na letní čas byl v Československu zaveden roku 1979. Po pár letech fungování bylo stanoveno pravidlo pro jeho zavádění na poslední březnový víkend v noci ze soboty na neděli. V té době ale letní čas platil pouze do září a do října začal platit až od roku 1996. Změna byla provedena v celé EU a naše země se přizpůsobila. Letní čas řada odborníků kritizuje a energetická úspora, kvůli které byl původně zaveden, je diskutabilní.

Změna času pod dlouhodobým terčem kritiky

Podle zjištění Pražské energetiky je tato úspora jen během období rovnodennosti, a i tehdy jde pouze 1 %. V ostatních měsících není pak úspora vůbec žádná. To samé tvrdí rakouský svaz podnikatelů v energetice. Zavedení letního času již několik let nepřináší energetické úspory a naopak ještě navíc vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot. Navíc lze venkovní aktivity, a to jak pracovní, tak i odpočinkové, lze dělat mnohem déle. Podle studie amerického státu Indiana přesně toto vede ke zvýšení energetických nákladů, zejména na osvětlení a na klimatizaci. Proti hrají i zdravotní potíže, neboť lékaři a psychologové se shodují, že si lidé na vstávání o hodinu dříve opravdu velmi dlouho zvykají, což vede k faktu, že jsou méně produktivní a pozorní. Proti mluví data o větším množství dopravních nehod v době po přechodu na letní čas. Nepříznivý vliv těchto změn času na biorytmus člověka ale nakonec uznala i studie EU.

V poslední době brojí za zrušení letního času lidovci

Rušení a zavádění změn času je dlouhodobě i předmětem diskuze politiků. Pro zrušení používání letního času současně vznikla také iniciativa s názvem Pouze jeden čas, která je v současné době soustředěná kolem senátora za KDU-ČSL Petra Šilara. V Evropském parlamentu se problematikou zabývá Tomáš Zdechovský. V minulém roce vláda schválila používání letního času minimálně dalších 5 let, i přes připomínky předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka. Ten naopak prosazoval, aby Česká republika iniciovala jednání o zrušení letního času v EU. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová za ČSSD tehdy prohlásila, že máme důležitější témata, proto byla schválena jen technická novelizace navazující na směrnici EU. Rozporovala také fakt, že by to mělo spadat do její agendy, neboť v EU to řeší komisařka pro oblast dopravy.

 

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here