28. 10. Státní svátek – Den vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918

0
2616

Dne 28. října roku 1918 byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakousko-Uherska se tímto dnem začaly psát nové dějiny. Státní svátek ČR je oslavovaný jako Den vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Toto datum, kdy Národní výbor československý převzal prostřednictvím Švehly, Rašína, Soukupa, Stříbrného a Šrobára v Praze státní moc, bylo na Pařížské konferenci oficiálně uznáno jako datum vzniku Československa.

Den vzniku samostatného Československa

Den vzniku samostatného československého státu dne 28. října, je připomínán asi jako nejdůležitější den spojený se samotnou existencí pozdější České republiky. V roce 1918 došlo po několik desetiletí dlouhé snaze Čechů a Slováků o uznání národních práv a ukončení 1. světové války a ke vzniku samostatného Československa. Jeden z nástupnických států Rakouska-Uherska složený z Čech, Moravy, části Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Právě toho práva, kterého si zase v poslední době pramálo vážíme. Prezident republiky a významní státní činitelé v tento den každoročně pokládají kytici na hrob prvního prezidenta a lídra zahraničního odboje za 1. světové války Tomáše G. Masaryka na zámku v Lánech i u památníku na Vítkově. Večer pak vyznamenává prezident republiky významné osobnosti v oblasti kulturního a společenského života.

Historické souvislosti

Většina české společnosti v minulosti nikdy nepřijala rakousko-uherský stát za svůj. Vyhlášením první světové války v roce 1914 došlo k odsunutí velmi důležité národnostní otázky ve smíšeném Rakousko-Uhersku zcela do pozadí. V počátku byla snaha českých politiků o prosazení samostatnosti hned v zárodku potlačena represemi a česká politika se odmlčela. Jedinou skutečnou válku proti centrálním mocnostem v té době asi vyvíjel jen český exil v čele s T. G. Masarykem s úzkým kroužkem příznivců, jenž pod vedení Edvarda Beneše v té době vytvořili tajnou organizaci Mafie. Významný podíl měli v té době i přes rozsáhlou cenzuru novináři, herci a spisovatelé.

T. G. Masaryk

V průběhu roku 1916 sestavili T. G. Masaryk, Edvard Beneš a M. R. Štefánik Československou národní radu, hlavní orgán protirakouského odboje. Silnou podporu jim daly československé zahraniční legie, které se nejvýrazněji uplatnily v létě 1917 při bitvě u Zborova na ruské jihozápadní frontě. České veřejné mínění radikalizovalo až počátkem roku 1917. Velký vliv měl Manifest českých spisovatelů, který koncipoval v květnu básník, dramaturg Národního divadla a člen Mafie, pan Jaroslav Kvapil. Domácí politici začali fungovat až při Tříkrálové deklaraci na počátku ledna 1918. Právě deklarací byl zahájen společný postup za osamostatnění, jak na domácí scéně, tak i v zahraničí.

Když věci dostaly spád

V rámci vyhlášení, ale zejména i udržení samostatnosti bylo jednou z nejpalčivějších otázek zejména zásobování rakouských vojsk vývozem potravin právě z naší země. Zemská hospodářská rada pod vedením Antonína Švehly se snažila zatajit a udržet doma co možná největší množství zásob. Krizová situace vedla k vyhlášení generální stávky dne 14. října 1918 a v městě Písek byl současně rozšířen leták vyhlašující vznik republiky. Během převratu došlo ke strhnutí symbolů mocnářství, sundávání německých nápisů a ve městě vlály prapory a trikolóry. Revoluční dav se rozprchl a ještě ten den byl do města přidělen oddíl uherských vojáků. Monarchie pak vydržela ještě dalších 14 dnů.

Den 28. října 1918

V ranních hodinách dne 28. října 1918 převzali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru Obilní ústav, aby zabránili dalšímu odvozu obilí na frontu. Pak se mezi obyvatele rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem a večer již vydal Národní výbor první zákon o zřízení samostatného státu. Následně byli zvoleni do předsednictva Národního výboru Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Celých 14 dnů před koncem války vznikla První republika, označení pro Československo v období od roku 1918 až do vzniku Mnichovské dohody v roce 1938, které se používá dodnes.

Cesta k národní hrdosti

Tehdejší První republika zahrnovala území Čech, Moravy, Českého Slezska, tedy jižní část Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na tomto území se hovořilo česky, slovensky, německy, maďarsky, polsky, rusínsky, různými nářečími Ukrajiny, romsky, rumunsky i jazykem jidiš. Cesta k národní hrdosti, samostatnosti a jazyku českému byla velmi trnitá a zaplacena obrovským množstvím bolesti, utrpení a smrti. Kdyby T. G. Masaryk dnes viděl, jak se tento svátek dnes přehlíží a jak je národní hrdost zasunuta hluboko do pozadí, jeho srdce by propuklo v tichý pláč.

 

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here