Jak hospodařit s vodou

0
586

V posledních letech se střídají období extrémního sucha s přívalovými dešti. První způsobuje značné úbytky nynějších zásob pitné vody a druhý zase nepříjemnosti v podobě lokálních povodní. Návrat k přirozenému koloběhu vody v naší přírodě vyžaduje dobré hospodaření s dešťovou vodou, její zachycování s následným zasakováním do okolní půdy. Alternativou je i retence srážkové vody, pročištění vody a její regulované vypouštění. Konkrétní řešení vám může navrhnout projektant i specializovaný dodavatel zasakovacích a retenčních nádrží.

Normy a směrnice

Regulace a hospodaření se srážkovou vodou je stanovena předpisy pro ochranu životního prostředí a dalšími normami uplatňovanými při nové výstavbě, přestavbách a úpravách starších zástaveb. Srážkové povrchové vody podle nich nejde volně vypouštět do kanalizace, nebo je nechat jen tak libovolně vsakovat. Norma TNV 759011 stanoví kdy, odkud a kam můžete srážkové vody odvádět bez omezení, jaké je třeba dodržet parametry a kdy nasadit zařízení pro předčištění. Užíváním dešťové vody nesmí současně docházet k ohrožování kvality pitné vody, ke kontaminaci půdy i podzemních vod. Norma ČSN 759010 se týká návrhů, výstavby a provozu vsakovacích zařízení srážkových vod a stanovuje postupy i pravidla pro provádění geologického průzkumu, na základě něhož se provádí výpočty parametrů vsakovacích objektů.

Shromažďování vody

Srážkovou vodu lze velmi dobře shromažďovat z plochých i sedlových střech, ale také z velkých zpevněných ploch, jako jsou dlážděné dvory, velká parkoviště a ze silničních ploch. Pro účinný a bezpečný odtok těchto dešťových srážek z plochých střech se dá využít g

ravitačních nebo podtlakových odvodňovacích systémů. Do střešních vtoků se nedostává vzduch a vznikne podtlakový efekt zajišťující účinný a bezpečný odtok dešťových srážek. K odvodňování zpevněných ploch poslouží liniové odvodňovací systémy od polymerbetonových odvodňovacích žlabů až po zatěžovací způsoby. Srážková voda by se neměla míchat s odpadními vodami a měla by vést speciálně vedenou dešťovou kanalizací.

Čištění vody

Srážková voda absorbuje ze střech a silničních povrchů celou řadu nečistot a jsou nutné systémy předběžné úpravy. Může tak být zakomponována filtrační šachta pro zachycení hrubých nečistot, následně separační šachta a šachta sedimentace písku sloužící k odfiltrování nejjemnějších plovoucích a unášených částic ve vodě. Dešťová voda ale může obsahovat i chemické, ropné nebo jiné nebezpečné látky. K jejich odstranění slouží odlučovače odolávající plnému dopravnímu zatížení bez nutnosti ochranného obetonování, které vydrží velkou provozní zátěž.

Zasakování vody

Dešťová voda po zbavena nečistot se může v závislosti na místních geologických podmínkách a územně plánovacích požadavcích lokálně vsakovat do půdy nebo ji lze zadržovat a regulovaně vypouštět do kanalizace. Použít se dají i různá vsakovací zařízení, jako nádrže, příkopy, tunelové systémy, anebo vsakovací šachty, která se mohou kombinovat. Závěr geologického posudku je prvním krokem pro řešení odvodu dešťové vody. Výsledky vsakovacích zkoušek pak určí, zda je daný pozemek vhodný pro zasakování. Pak projektant vybere typ a konstrukci zasakovací nádrže i její objem. Při výběru je třeba počítat s nutností výkopových prací, instalací, čištěním a kontrolou akumulačními boxy.

Vlastník budovy nebo objektu

Boxy jsou modulovatelné a systém lze použít také pod plochy s dopravním zatížením. Konstrukce umožňuje osadit revizní šachtu, provádět revizi a čištění téměř celého systému. Za provoz zařízení nese odpovědnost vždy vlastník budovy nebo objektu. Při výběru toho správné regulace srážkové vody je potřeba zvážit všechny výhody, které nám využití dešťové vody přinese. Je třeba se chovat šetrně a hospodárně k životnímu prostředí, protože voda je pro nás zcela nenahraditelná.

 


Article bottom

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here