15. 3. 1939 Německá okupace Čech, Moravy a Slezska

0
1291

Vlastně šlo o 3 osudové březnové dny, 14. až 16. březen 1939, kdy vyústily mnichovské události v zánik samostatného Československého státu. Generalita i vláda věděli o iluzi možnosti obrany okleštěného Československa a už tehdy nám žádné západní mocnosti neposkytly mezinárodní garance nových hranic. Na to dnes často zapomínáme a naivně se domníváme, že by nám onen Západ pomohl alespoň dnes. I když byla vyvinuta značná snaha přizpůsobit vnitrostátní i zahraniční politiku tehdejším německým představám, československá vláda nedosáhla vztahů s nacistickým Německem umožňujícím existenci Druhé republiky. Z dnešního pohledu je zřejmé, že by tehdejšímu nacistickému Německu nestačilo nic.

Vyhlášení samostatného Slovenského státu

Dne 7. března 1939 jednal v Bratislavě nacistický předák Arthur Seyss-Inquart s Jozefem Tisem a Karolem Sidorem o vyhlášení samostatného Slovenska. Česká vláda pak nařídila vojenský zásah na Slovensku v noci z 9. na 10. března pod vedením generála Bedřicha Homoly, který vyvrcholil vyhlášením stanného práva, sesazením Tisovy vlády prezidentem Háchou a vyhlášením vojenské diktatury. Do čela slovenské vlády byl dne 11. března ustanoven velitel Hlinkových gard Karol Sidor a odvolal mimořádná opatření. Tiso odešel na svou faru v Bánovcích. 12. března 1939 němečtí emisaři jednali s Karolem Sidorem o odtržení Slovenska od českých zemí, což Sidor odmítl. Nacisté se obrátili na Jozefa Tisa a on 13. března s Ferdinandem Ďurčanským jednal v Berlíně s Adolfem Hitlerem, který dal na vybranou. Buď bude vytvořen samostatný Slovenský štát, nebo maďarské jednotky vpadnou na Slovensko. Tiso souhlasil a dne 14. března 1939 byl vytvořen Slovenský štát. Maďarsko dalo československé vládě ultimátum požadující vyklizení Podkarpatské Rusi a na území vstoupily maďarské jednotky.

Okupace Čech a Moravy

Prezident Emil Hácha s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským v Berlíně jednali s Adolfem Hitlerem, kde Hácha zkolaboval a Hitler sdělil záměr okupovat zbytek českých zemí a připojit je ke Třetí říši. Vyhrožoval bombardováním Prahy. Emil Hácha i pražská vláda tedy souhlasili. Dne 15. března 1939 nás obsadila německá vojska. Armáda se nemohla postavit na ozbrojený odpor, přesto proti okupantům zahájili vojáci boj 3. praporu 8. slezského pluku v Místku. Všude narazila německá vojska na odpor českého obyvatelstva. Pražští Němci je vítali se zdviženou pravicí. Výkonná moc vojenské správy měla v čele generála Walthera von Brauchitsche. V Čechách měl výkonnou moc generál Johannes Blaskowitz. Velitelem civilní správy byl Konrad Henlein. V čele Moravy stál generál Wilhelm List a civilní správa byla v rukou Josefa Bürckela. Podkarpatská Rus byla násilím připojena k Maďarsku jako autonomní území Karpatsko.

Vyhlášení protektorátu

Adolf Hitler vydal dne 16. března 1939 výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava, který neměl státní povahu a stal se integrální součástí Třetí říše. Neměl právo na samostatnou armádu a vládní vojsko mělo symbolický ráz pro pomocné služby. Byl rozpuštěn parlament. Představiteli protektorátní správy byl státní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda v čele s předsedou. Dva dny na to jmenoval Hitler říšským protektorem v Čechách a na Moravě Konstantina von Neuratha a zástupcem státního tajemníka Karla Hermanna Franka. Říšskoněmecké a okupační úřady byly nositeli státní moci v protektorátu Čechy a Morava. Říšský protektor se stal nejvyšší institucí říšské moci v Protektorátu. V Hitlerově výnosu ze dne 16. března vystupoval protektor jako orgán dozoru, ale nařízením ze 7. dubna měl protektor rozsáhlou pravomoc. Byl nezávislý na protektorátních orgánech ve věcech zákonodárných, mohl vydávat, měnit a rušit právní normy všech oblastí. Neurath měl ve svých rukou dozor nad mocí výkonnou i zákonodárnou, pravomoc k zásahům do soudní moci i reprezentativní funkci.

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here