Miroslav Tyrš byl historik umění, překladatel i zakladatel Sokola. Někdy stačí opravdu málo a u něj to platí. Miroslav Tyrš byl totiž často nemocné dítě s velmi chatrným zdravím. Lékař mu tehdy proto doporučil provozovat tělesná cvičení. Chlapec pak zesílil a na vlastní kůži pocítil a pochopil, že zdravému duchu se nejlépe daří právě ve zdravém těle. Prof. Ph.Dr. Miroslav Tyrš byl narozen jako Friedrich Emmanuel Tiersch dne 17. září 1832 v Děčíně a zemřel pak 8. srpna 1884 v Oetz v Tyrolsku. Tento český kritik, historik umění, estetik, ale i profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze, byl také předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy a členem poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla německého původu. Sám se také podílel na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola.
Miroslav Tyrš
Narodil se v rodině lázeňského a panského lékaře dr. Jana Vincence Tiersche a rodiče pocházeli sice z Čech, avšak z německy mluvícího prostředí. Rodina žila v Děčíně 4 roky a roku 1836 se otec nakazil tuberkulózou. Pak odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ale ještě ten rok zemřel. Tyršova matka pak zemřela o 2 roky později v Kropáčově Vrutici, kam uchýlila se synem. Na tuberkulózu také v útlém věku zemřely i obě jeho sestry a pak byl vychováván v české vlastenecké rodině svého strýce z matčiny strany právě v Kropáčově Vrutici na Mladoboleslavsku a pak ve Stránově. V dětství navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a ústav Jana Malýpetra.
Zakladatel Sokola
Na jaře roku 1862 byl jeden ze zakládajících členů tělovýchovného spolku Sokol Pražský. Pak byl i jeho prvním tělovýchovným náčelníkem. Rok na to navrhl vytvoření Sboru pro vzájemnost československých spolků tělocvičných a chtěl svolat všechny cvičitele. Rakousko-uherské úřady mu to nepovolily a byl vyšetřován policií. S kolegy roku 1886 navrhl uspořádat první slet Sokolů, ale záměr byl úředně zakázán. V roce 1871 bylo vydáno první číslo časopisu Sokol a Tyrš uveřejnil v jeho úvodu stať Náš úkol, směr a cíl. U příprav oslav 20. výročí založení Sokola chtěl uspořádat veřejné cvičení a průvod Prahou. Prvotní návrh rozšířil na uspořádání sjezdu všech sokolských jednot z Čech a Moravy i s přizváním všech bratrských spolků z celého světa.
Sokolské zásady
V únoru 1882 vytvořil Základy tělocviku, které pak dokončil Vilém Kurz. Stanovil také sokolské zásady, jako je síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti i vlasti, dobrovolná práce a kázeň či vzájemný bratrský vztah členů. Práce je nazývaná Tyršovou soustavou a byla předložená cvičitelskému sboru Sokola Pražského, kde se stala základem sestav pro sletová cvičení. Miroslav Tyrš žil velmi dlouho jen pro Sokol. Až po smrti svého dobrého přítele Jindřicha Fügnera se v něm něco zlomilo a pak se zamiloval do jeho dcery Renáty. Tu nejprve vychovával a vzdělával jako její domácí učitel. Svatba s Renátou, která byla o celých 17 let mladší, jim byla umožněna až po dlouhém vztahu, kdy k němu konečně dala svolení její matka a také její poručník. Brzy po svatbě se ale bohužel u Tyrše objevily první příznaky jeho nervové nemoci, se kterou se již tehdy odjel léčit do ciziny.
Tragické úmrtí
Při absolvování svého druhého ozdravného pobytu teprve ve svých 51 letech zemřel velmi tragickou smrtí. Utonul tehdy v říčce Ache u osady Habichen v Tyrolských Alpách. Jako vždy se objevily spekulace. Podle některých zdrojů se tehdy jednalo spíše o nehodu, podle jiných ale o sebevraždu kvůli následkům neblahé nemoci s názvem syfilis. Druhého všesokolského sletu se tedy již nedočkal. Miroslav Tyrš je nyní pohřben na Olšanských hřbitovech a sdílí zde společnou mohylu společně s Jindřichem Fügnerem. Neustálý vývoj byl Tyršovou mantrou a podle něj spokojenost se sebou samým vede ke stagnaci, kterou považoval za hlavní lidskou nectnost. Chtěl, aby český národ byl národem kvalitním, věřil, že to lze dosáhnout důslednou výchovou. Možná patří mezi idealisty, ale schopností činu má výjimečné postavení. Jen disciplína a fyzická kondice vám dá totiž možnost přežít a bránit se. A to je nutné i dnes.
