Objevujte svět: VÍDEŇ

0
1186

Vídeň je hlavní město alpské země, Rakouska s vysokou životní úrovní, která je vidět na každém rohu. Císařský letní palác Schönbrunn je propojen se slavnou vídeňskou ZOO a krásným zámeckým parkem a glorietou a místní ZOO patří k nejkrásnějším v Evropě. Vstup na zámek není levný. Při vstupu dostanete sluchátko s českým průvodcem. Zvolte nejkratší okruh, který je i tak velice dlouhý a uvidíte to nejcennější ze zámeckých pokladů. Sídlo vídeňské smetánky je neobvyklý exemplář evropské moderní architektury, Hundertwasserhaus z 80. letech v širším centru Vídně. Součástí je také Hundertwasser village s kavárnami a obchody se suvenýry. Nejlepším dopravním prostředkem ve Vídni je metro zvané U-Bahn.

Vídeňské památky

V centru Vídně je přírodovědné muzeum těsně sousedící s Císařským palácem. Kousek dál je Chrámu svatého Štěpána na luxusní obchodní ulici a světoznámá nákupní ulice Mariahilferstraße, kde se ceny již dají srovnat s tuzemskými. Kousek dál je zábavní park Prátr a proslulé vídeňské kolo. Nejkrásnější je ve Vídni předvánoční období, kdy se před zámkem Schönbrunn, před radnicí a přírodovědným muzeem konají vánoční trhy. Historický střed Vídně je zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO. Dóm sv. Štěpána, Stephansdom, je symbolem Vídně a nejvýznamnější gotickou stavbou Rakouska. Mezi umělecké poklady patří i hrobka císaře Friedricha III. z rudého mramoru z 15. století, kazatelna a podstavec varhan z 16. století v severní boční lodi. Úžasný je gotický oltář s bočními křídly z roku 1447, tzv. vídeňský novoměstský oltář, Wiener Neustädter Altar, a hrobka prince Evžena Savojského z roku 1754.

Kostel sv. Petra, Peterskirche, a Kohlmarkt

Barokní kopulovitá stavba z roku 1702, J. L. Hildebrandta, působí jako harmonický a uzavřený celek a je jedním z nejvýznamnějších děl rakouského baroka. Vnitřek kopule zdobí velkolepá freska z roku 1714 od Johanna Michaela Rottmayra. Pamětní deska na domě naproti kostelu sv. Petra připomíná, že tu v letech 1870 až 1873 v rodině svého přítele bydlel student T. G. Masaryk. V pěší zóně Kohlmarkt, česky Zelný trh, se dříve prodávala zelenina. Dnes je zde mnoho obchodů, butiků, starožitnictví, obchodů s porcelánem vyrobeným v augartenské manufaktuře a obchody renomovaných návrhářům šperků.

Kostel sv. Michala, Michaelerkirche

Nejstarší části bývalého dvorního farního kostela pocházejí z pozdní doby románské, zač. 13. st.. Gotický kůr z let 1327 až 1340 s charakteristickou osmiúhlou zašpičatělou věží i barokní portálový výstupek, který zdobí sochy z roku 1724, stojí za to. Hrad Hofburg v místech dnešního Švýcarského dvora začali stavět Babenbergové ve 13. st. Podobu čtyřkřídlé stavby mu dal v roce 1251 Přemysl Otakar II. Uvidíte 18 traktů, 19 dvorů a přes 2 500 místností. Okružní třída Ringstrasse je včetně nábřeží Franze Josefa 6 km dlouhá a stojí na místě městských hradeb, zbouraných v roce 1857 císařem Franz Josefem I. Nová Ringstrasse je z roku 1865.

Karlskirche a Karlsplatz

Barokní kostel sv. Karla Boromejského z let 1716 až 36 od J. B. Fischera z Erlachu. Hned po Svatoštěpánském chrámu jde o nejvýznamnější sakrální stavba Vídně a hlavní dílo evropského baroka. Byla zasvěcena svatému Karlu Boromejskému na základě císařského slibu v morovém roce 1713. Uvidíte tři zcela odlišné stavební prvky, tedy ústřední římský chrámový porticus, dva nádherné sloupy a dvě věže připomínající orient s bránami a zvonicí. Na náměstí Karlsplatz je secesní stanice metra, skvostná budova vídeňské techniky z let 1816 až 1818. Park Josefa Ressla, vynálezce lodního šroubu, který zde na škole studoval, nese i jeho sochu.

Belvedere

Bývalý zahradní palác prince Eugena je ústředním dílem Johanna Lukase von Hildebrandt. Mezi hlavní budovou zámku, Unteres Belvedere, Dolní Belveder z let 1714 až 1716 a letohrádkem, Oberes Belvedere, Horní Belveder z let 1721 až 1723 postavený na vyvýšenině vzdálené 1 km, se rozprostírá nádherný francouzský park z roku 1717. Horní Belveder sloužil pro dvorské slavnosti a recepce. V letech 1904 až 1914 zde sídlil Ferdinand d´Este, následník trůnu a v listopadu 1938 zde byla dojednána Vídeňská arbitráž, kterou podle ní muselo Slovensko postoupit Maďarsku jižní území. V červeném mramorovém sále Horního Belvederu pak zase byla podepsána státní smlouva o obnovení nezávislosti Rakouska v roce 1955. Dnes je tu galerie malířství 19. a 20. století a sbírky Rakouské galerie jsou v dolním zámku a v oranžerii.

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here