16. 1. Den památky Jana Palacha

0
3032

Dne 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy zapálil student Jan Palach.

Obrovská odvaha

Šlo o obrovskou odvahu a velký počin, kdy se rozhodl obětovat vlastní život pro životy jiných. Věřil, že tento čin probudí mnoho spících občanů jen tak přihlížejícím k bezpráví. Bohužel se lidstvo ani neprobudilo a ani nepoučilo. Kéž by těchto vyhrocených činů, kdy z obrovské bezmocnosti nemoci něco změnit, bylo méně. Někdy jsou okolnosti tak tíživé, že jsou k nežití. Bohužel, jak vidíme světové dění, těchto činů zřejmě bude spíše přibývat. Lidstvo je nepoučitelné a i když se snad nikdy nevymýtí bojovníci za svobodu, jako byl Jan Palach, všudypřítomná neinformovanost, naivita a rezignace smísená na druhé straně s bojem o moc a peníze zřejmě vždy bude po čase vítězit.

Jan Palach

Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v Praze a byl studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na podzim roku 1968 se účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci, včetně velké studentské stávky. Protože byl bezmocný a neviděl žádný významný pokrok, zvolil radikálnější akci, která by podle něj mohla probrat společnost z rezignace. Podle dokumentu Poselství Jana Palacha byl už ke konci roku 1968 opravdu velmi znepokojený politickou situací v tehdejším Československu.

Proces upálení

Ve čtvrtek 16. ledna 1969 kolem 13:30 hod se v horní části Václavského náměstí v Praze polil hořlavinou a následně se zapálil. Hořící pak běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem až k Washingtonově ulici, kde se jej pak pokusil uhasit výhybkář Dopravního podniku svým kabátem. Následně byl s rozsáhlými popáleninami převezen na Kliniku popálenin FNKV a LFH UK v pražské Legerově ulici. V tu dobu s ním byl na magnetofonový pásek natočen ještě krátký rozhovor, ve kterém Palach hovořil o příčině svého činu.

Alarmující důvod upálení

V tomto záznamu upozorňuje zejména pasivitu lidí, současně vystupuje proti rozšiřování Zpráv, což byl deník vydávaný sovětskými okupanty, a navíc požadoval generální stávku. Zemřel v neděli 19. ledna 1969 v 15:30, 3 dny po svém činu. Musel neskutečně trpět a tento rozhovor je důkazem o velikosti a síle osobnosti Jana Palacha. Kéž by si i dnes každý uvědomoval, jak velký je to člověk a jak moc je důležité si právě dnes připomínat jeho odkaz.

Pohřeb Jana Palacha

Pohřeb Jana Palacha proběhl dne 25. ledna 1969 a stal se velkým protestem proti stále pokračující okupaci. Smuteční průvod v počtu několika desítek tisíc lidí, šel z Václavského náměstí na náměstí Krasnoarmějců v Praze 1, což je dnešní Náměstí Jana Palacha. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Pohřební rozloučení tehdy vedl evangelický farář Jakub Schwarz Trojan.

Jan Palach in memoriam nositelem Čestné medaile T. G. Masaryka

Roku 1973 byly ostatky Jana Palacha, bez souhlasu pozůstalých zpopelněny a popel byl pak uložen v rodných Všetatech. Převoz proběhl zcela tajně a narychlo. Prázdný hrob byl ale hojně navštěvován i nadále. V roce 1990 byla urna s popelem vrácena na Olšanské hřbitovy. Jan Palach je nyní in memoriam nositelem Čestné medaile T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu. Udělilo mu ji jako prvnímu in memoriam Masarykovo demokratické hnutí. Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy převzal za Jana Palacha jeho bratr Jiří Palach v roce 1991 od prezidenta Václava Havla.

Ryszard Siwiec a Vasyľ Makuch se také upálili

Před Janem Palachem, již v září 1968, provedl stejný čin Ryszard Siwiec v Polsku za přítomnosti 100 000 lidí včetně vedení polské komunistické strany. Tento protest byl všemi oficiálními médii zamlčen a dodnes jde o velmi málo známý čin. Propaganda a cenzura médií byla, je a bude. Dne 5. listopadu 1968 se na hlavním náměstí Chreščatyk v Kyjevě také upálil disident Vasyľ Makuch ve věku 41 let na protest proti komunistickému totalitnímu systému, na protest koloniálnímu stavu Ukrajiny, politice rusifikace a proti agresi SSSR v Československu. Zemřel den po té. I tento čin byl také dlouho zamlčován.

Odkaz Jana Palacha

Jan Palach si sám nepřál další mrtvé, což dokazují i jeho písemné poznámky a výpověď jeho spolužáka Luboše Holečka o zmíněném rozhovoru s Janem Palachem v nemocnici. Han Palach řekl:

„Můj čin splnil účel. Ale ať už to nikdo neudělá. Ať se ty studenty pokusí zachránit, aby celý život zasadili ke splnění našich cílů. Ať se přičiní živí v boji.“

I přes tato slova došlo v prvních měsících roku 1969 k celé vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří následovali odkaz Palacha. Po Palachovi se v období od 16. do 31. ledna 1969 v Československu pokusilo upálit 10 lidí, do konce dubna 1969 už celkem 26 lidí a z toho 7 zemřelo.

Jan Zajíc jako další známá oběť

Nejznámější je Jan Zajíc, který se sám podepsal jako pochodeň č. 2 a upálil se 25. února v průchodu domu na Václavském náměstí. V Palachově týdnu, od 15. ledna do 21. ledna 1989, tehdy probíhaly v Praze protestní akce zaměřené právě proti tehdejšímu komunistickému režimu. Šlo o základ Sametové revoluce. Veřejná bezpečnost a Lidové milice protesty rozháněly obušky, slzným plynem a vodními děly. V roce 1990 byl pak den 16. leden stanoven památným dnem Československa zaniklým s rozpadem federace. Dne 9. ledna 2013 dala česká vláda souhlas s poslaneckým návrhem zákona, jenž 16. leden, den Palachova sebeobětování, ustanovil významným dnem České republiky jako Den památky Jana Palacha, s účinností od 11. 8. 2013.


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here