1. 9. 1985 – Objevení vraku Titanicu

0
3533

Vrak Titaniku byl objeven nejdříve tajně za vojenské peníze. Souřadnice jsou dnes již známé, 41° 43′ 55″ severní šířky a 49° 56′ 45″ západní délky. Vrak byl objeven asi 4 km pod hladinou severního Atlantiku a 500 km od břehů kanadského Newfoundlandu. Titanic zahlédly kamery robotické ponorky Argo. Nejslavnější vrak světa byl objeven 48 minut po půlnoci dne 1. září 1985, kdy se na obrazovkách v podpalubí lodi Knorr pojmenované po významném americkém kartografovi 19. století, objevil nález stoletá. Po 14 dnech hledání byl zahlédnut předmět, který vypadal jako by byl vyroben lidskou rukou.

Velký objev

Operátor u kamery vzbudil šéfa výpravy, oceánografa Roberta Ballarda a naděje se změnila ve skutečnost. Na obrazovce se postupně vynořovaly další trosky včetně celého parního kotle a přídě lodi. Vrak po ztroskotání námořní katastrofy byl objeven více než 73 let po jeho potopení. Titanic leží v hloubce 13 000 stop, kde je mírně se svažující dno alpského charakteru s výhledem na malý kaňon nacházející se opodál. Příď lodi směřuje přímo k severu a loď jakoby seděla hrdě a vzpřímeně na dně. Není zde žádné světlo a jen nepatrný život. Místo je tiché a klidné, důstojné k odpočinku obětí největšího námořního neštěstí.

Než se to dostalo na veřejnost

První fotografie Titaniku se po objevu ocitly v novinách a televizích po celém světě začátkem září, ale Robert Ballard všechny žhavé informace a novinky podrobně představil až po svém návratu na pevninu. Během první tiskové konference dokonce neřekl vše, co věděl. Novinářům tehdy řekl, že během hledání Titanicu pouze zkoušel novou technologii pro podmořský průzkum a šlo tedy o ryze vědecký projekt. Nikdo v médiích nevěděl, že je Ballard ve skutečnosti důstojníkem amerického námořnictva. Hledání Titanicu mu také vojáci povolili až po úspěšném splnění hlavního úkolu obhlídky vraků dvou ztracených amerických ponorek s názvem USS Thresher a USS Scorpion. Tehdy Robert Ballard uspěl mnohem lépe, než se u námořnictva očekávalo, přesto mu na hledání vraku nejslavnější lodi zbylo pouze 12 dnů. Více už námořnictvo nechtělo platit za nasazení výzkumné lodi Knorr a také její posádky.

Když se stane neštěstí

Srážka Titanicu s ledovcem nastala těsně před půlnocí 14. dubna 1912, kdy obrovská loď s poměrně špatnými manévrovacími schopnostmi do tohoto ledovce narazila bokem. Trup lodě leží 22 km východně od bodu, kde měl vrak podle dobových údajů vlastně ležet. V boku lodi není žádná ohromná trhlina. Zkázu parníku s výtlakem přes 52 000 t způsobilo asi 6 malých otvorů o velikosti necelého 1 m2. Potíže přinesla ocel s vysokým obsahem síry, mnohem křehčí než se dnes používá. Ta nevydržela obrovský tlak vody. Loď se velmi brzy v půli roztrhla a na své dno dopadla již ve dvou kusech ležících asi 750 m od sebe. Kdy přesně k roztržení došlo, se dodnes neví. Sice to uváděli i někteří svědkové katastrofy, ale přesto až do objevu Titanicu převládal názor, že loď se musela potopit celá.

Až na dno oceánu

Zadní část lodi dopadla na dno opravdu s velmi vysokou rychlostí, asi 40 km/hod a je opravdu vážně poškozená. Příď lodi je ale mnohem lépe zachovalá. Přesto je osud vraku zpečetěný a moře i jeho obyvatelé si ve vraku udělaly svůj nový domov. V hloubkách okolo 4 km žijí bakterie, pro které je vrak cenným zdrojem potravy. Stav zbytků lodi se neustále zhoršuje a celá její železná konstrukce se během několika desítek let podle vědců rozpadne. Titanic je jedním z nejimpozantnějších odkazů hluboké minulosti námořní dopravy. Je důkazem jisté pošetilosti, obrovského neštěstí, ale i velké odvahy.

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here