Jak lze měnit informace v DNA?

0
366

Jde o největší vědecký průlom desetiletí. Technika CRISPR dokáže velmi snadno měnit dědičnou informaci v DNA. Nyní se ale objevila zpráva, podle které je CRISPR dost překvapivě nespolehlivý. Technika CRISPR nabízí jednoduchou, spolehlivou a lacinou metodu pro přesný zásah do dědičné informace. Má být určen i pro léčbu řady závažných onemocnění. V laboratoři spolehlivě hubí bakterie odolné vůči antibiotikům a ponechává přirozené bakterie žijící v organismu. Otevírá nové možnosti v boji s virem HIV a vysokou hladinou cholesterolu v krvi.

Testování rakoviny

První klinické testy léčby technikou CRISPR zahájili v říjnu 2016 čínští lékaři. Pacientům s rakovinou plic nejprve odebrali krev a izolovali z ní buňky imunitního systému. Pomocí CRISPR v nich narušili gen PD-1 působící jako vypínač imunitních buněk. Nádory včetně karcinomu plic prostřednictvím vypínače PD-1 ochromí imunitu, která jim pak nebrání v růstu. Pak byly pacientům do krve vráceny imunitní buňky se zneškodněným vypínačem PD-1. Nyní se čeká, zda buňky v atacích na nádor už nepoleví. Konec prvního klinického testu nebude dříve než před koncem roku 2018. Po celém světě probíhají klinické zkoušky na nádory prsu, prostaty, jícnu, močového měchýře, ledvin, tlustého střeva, konečníku a nádory způsobené viry.

Technika změny genetického kódu

Technika pro změnu genetického kódu vznikla v roce 2012 na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Vědci upravují imunitní systém, který pak útočí na nádory a mění vlastnosti rostlin. V testech ale zřejmě zasáhl do DNA na nesprávném místě a zjišťuje se, zda je to opravdu vážný zásah. Naváděcí řetězec RNA, kdy pořadí písmen genetického kódu přesně odpovídá pořadí písmen genetického kódu v cílovém místě dědičné informace buňky.

Lidský papilomavir

Čínští lékaři cílí i na lidský papilomavirus – HPV, vyvolávající rakovinu děložního čípku. Při léčbě rakoviny plic se upravuje dědičná informace buněk mimo tělo pacienta, zásah proti HPV je v těle. Gel s prostředkem CRISPR je nanášejí přímo na sliznici děložního čípku. Ověření postupu na laboratorních zvířatech není možné, protože je nelze nakazit lidskými papilomaviry. Pokud se podaří přesný zásah do dědičné informace dostatečného počtu buněk sliznice, bude vyhráno. Jestliže minuli cíl, vědci ztrácejí přímou kontrolu nad buňkami. CRISPR zřejmě minul daný cíl v dědičné informaci a poškodil ji naopak na jiném, necílovém místě. Pak mohou být tyto buňky sami náchylné k nádorovému bujení. CRISPR by sice zbavoval buňky nádorových genů zavlečených lidským papilomavirem, ale zároveň by sám způsoboval nové defekty dědičné informace s hrozícím vznikem nových nádorů.

Zásah vedle s nepříjemnými důsledky

Studie týmu vedeného Vinitem Mahajanemz Kolumbijské univerzity naznačuje, že cena za minutí cíle může být nepříjemně vysoká. Vědci nasadili techniku CRISPR při léčbě dědičné slepoty u laboratorních myší. Cílený zásah do dědičné informace tak napravil poškozený gen a zachránil zrak pokusným zvířatům. Vědci očekávali, že si CRISPR může splést v některých případech cíl v poškozeném genu s některými nenarušenými úseky dědičné informace. Pomocí speciálního počítačového programu si také dokonce riziková místa myší k dědičné informaci předem vytipovali. Když se podívali na dědičnou informaci uzdravených myší, tak našli v ní 10x více necílových zásahů, než před tím čekali. Nežádoucí zásahy postihly ve všech případech místa, kde DNA nefigurovala na seznamu vytipovaných rizikových úseků. Myši ale přesto nevykazovaly žádné zdravotní problémy.


Article bottom

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here