Selfitida – nová psychická porucha

0
767

Posedlost pořizováním selfie se řadí mezi psychické poruchy. Takzvaná selfitida vás neustále nutí pořizovat své fotografie a následně je vkládat na sociální média. Termín selfitida se objevil již v roce 2014 a popsal obsesivní pořizování selfie. Výzkumníci z britské Nottingham Trent University – NTU a z indické školy managementu TSM nyní definovali 6 motivačních faktorů, s jejichž pomocí následně sestavili stupnici chování při selfitidě.

Když selfie zabíjí

K vytvoření stupnice od 1 do 100 využili vědci průzkum se skupinou 200 lidí v Indii. Indie byla zvolena právě proto, že má překvapivě nejvyšší počet uživatelů facebooku a zároveň nejvyšší počet úmrtí při snaze pořídit si selfie na nějakém nebezpečném místě. Americký psychiatrický svaz měl selfitidu klasifikovat jako psychickou poruchu již dávno, jak se vyjádřil doktor Mark Griffiths, profesor behaviorálních závislostí z NTU. Osoby trpící selfitidou se obvykle snaží posílit vlastní sebedůvěru. Usilují o získání pozornosti, zlepšení nálady, potvrzení svého místa v určité sociální skupině a společenskou konkurenceschopnost.

Studie v Itálii a komunikátoři

Italský deník Corriere della Sera upozornil na studii Univerzity Brighama Younga v USA. Podle studie si selfie pořizují 3 skupiny lidí milující sociální média. Nejsou to jen náfukové a narcisti. První jsou komunikátoři, kteří mají reálný zájem o konverzaci v oboustranném směru a selfie vytváří především proto, aby se do diskuse zapojili i jejich přátelé, příbuzní a příznivci. Například selfie, kterou na Instagramu loni u příležitosti amerických voleb umístila herečka Anna Hathawayová, která jen napsala: Hlasovala jsem. To vyvolalo živou diskusi o občanské povinnosti volit.

Autobiografové a propagátoři vlastní osoby

Autobiografové používají selfie k tomu, aby zaznamenali ty nejvýznamnější momenty svého života. Přejí si, aby všichni ostatní fotografie viděli, potřebují zachovat tyto okamžiky více, než na reakce a diskusi s uživateli internetu. Například kosmonaut Scott Kelley zveřejnil mnoho selfie, aby informoval o roce stráveném ve vesmíru, jako to dělala i italská astronautka Samantha Cristoforettiová. Propagátoři vlastní osoby dokumentují celý svůj život s jasným cílem prezentovat se ostatním v pozitivním světle. Třeba jako americká televizní osobnost, modelka a podnikatelka Kim Kardashianová.

Selfie a narcismus

Vědci se ptali osob od 18 do 45 let na to, proč dělají selfie. Chtějí ukázat svůj zjev, objevit v sobě nové možnosti apod. Účastníci klasifikovali vlastní motivace a odpověděli na otázky týkající se volby, kterou sami učinili. Označit osobu a zařadit ji do skupiny definované na základě intenzity pořizování selfie, je poněkud zavádějící, upozornil Bernardo Carpiniello, prezident Italské psychiatrické společnosti – SIP. Patologické formy používání selfie pak svědčí o obsesivních poruchách a opakovanost úkonů odpovídá kompulzivnímu chování, je jich ale omezené množství. Osoby trpící narcismem zase mají potřebu se ukazovat pro získání sociálního ubezpečení a ocenění.

Studie v Rakousku, Německu a Švýcarsku

Jistá profesorka psychologie na Univerzitě Ludwiga-Maxmiliana v Mnichově se ve své studii dotazovala 328 osob v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Pravidelně si dělá selfie 77 % z nich. A 82 % by naopak dalo přednost tomu, aby na sociálních sítích tolik selfie nebylo. Jde podle ní o tzv. selfie paradox. Libí se jim dělat selfie, ale neradi se dívají na selfie všech ostatních.


Article bottom

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here