Ukrývá tajemná a posvátná hora Radhošť ve svém nitru podzemní chrám?

0
1045

Moravskoslezská hora Radhošť byla v prastarých dobách významným kultovním místem pohanských Slovanů. Tehdy byla svědkem náboženských a magických rituálů, a právě proto se dodnes různí záhadologové a amatérští archeologové pouštějí do pátraní v nitru hory po zdejších ukrytých pokladech. Bájná hora Radhošť je ve výšce 1129 m n. m. a je nejznámější horou v chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Radegast

Symbolem je socha boha Radegasta, podle kterého je pojmenována a traduje se, že hora Radhošť jeho pravým domovem. Pradávný bůh Slovanů byl patronem úrody, sklizně, hojnosti, pohostinnosti, slunce i ohně a podle pověstí velmi miloval dobré jídlo a pití. A na paměť mu byla na Radhošti v roce 1931 postavena socha akademického sochaře Albína Poláška z umělého kamene ve velikosti 320 cm a váží 1,4 tuny.

Pohanská svatyně

Hora Radhošť byla významným kultovním místem starých Slovanů a předslovanských kmenů. Na vrcholu stávala pohanská svatyně s ohromnou dřevěnou sochou boha Radegasta oděn do strašlivé helmy a s pancíři z ryzího zlata. Lidé sem zdaleka přicházeli, aby mu přinesli dary jako dobytek, část úrody i ulovenou zvěř. Koncem jara se zde slavil letní slunovrat. Za nocí se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali, konaly se náboženské obřady i magické rituály a přinášely zvířecí i lidské oběti. Na vrcholu Radhoště je kříž z roku 1805, kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 1896 až 1898, sousoší věrozvěstů z roku 1931 a televizní vysílač. Kaple je navíc nejvýše položený chrám v České republice.

Co říkají legendy

Podle legendy nechali modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj po příchodu na Velkou Moravu v 60. letech 9. století, kdy sem zavítali. Nechali ji vyvrátit, rozsekat a vrhnout do ohně. Pohanští kněží ji ale prý ukryli hluboko do podzemního chrámu. Od té doby tam s dalšími poklady leží v jeskyni za podzemní říčkou, přes kterou vede pouze úzká lávka. A pověst může být pravdivá.

Radhošťská hornatina

Radhošťská hornatina je protkána sítí pseudokrasových puklin, tedy podzemními prostory vzniklými horotvornou činností. Vstupy do podzemí jsou 3, Radochova studna, Cyrilka a Volářka, ale může jich vést do podzemního labyrintu mnohem víc. Existuje několik desítek dalších vchodů zvaných ďůry. Dříve je využívali hlavně pastevci jako sklepy pro ovčí mléko a sýr. Nenápadné vchody do podzemí sloužily i jako úkryty. Lidé stavěli koliby přímo nad vchody do podzemí nebo v těsné blízkosti a znali průchody nitrem hory. Bylo běžné, že pastýř z rožnovské strany se zapálenou loučí prošel horou až na druhou stranu.

Co říkají svědectví

Existují svědectví, že před 200 lety byly podzemní prostory mnohem větší. V letech 1978 až 1979 se bohumínští speleologové pod vedením Josefa Wagnera pokusili podzemí hory prozkoumat. Nedostali se ale daleko, nepodařilo se jim zavalené úseky jeskyní zprůchodnit. Je třeba nalézt třetí, dosud neznámý vstup do podzemí, Radochovu studnu. Podle starých pověstí je jednou ze vstupních bran do bájného Radegastova chrámu. Možná zůstala nepoškozena a je stále průchozí. Staré kroniky a zápisy se o ní zmiňují mlhavě a její přesnou polohu nikdo nezná.


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here