24. 12. narozen Jiří Hanzelka – slavný český cestovatel, který procestoval vozem Tatra Jižní Ameriku, Afriku, Asii i Oceánii

0
1574

Právě na Štědrý den se roku 1920 narodil Jiří Hanzelka v domě na svahu kopce Kotouč nedaleko Štramberka. Dům patřil správě místních vápencových lomů a budoucí československý cestovatel a publicista Jiří Hanzelka zde nebydlel dlouho. Hned 3 roky na to se rodina odstěhovala do Kopřivnice, kde otec pracoval v automobilce Tatra na místě ve vývojovém oddělení. Příležitostně závodil jako spolujezdec Josefa Vermiřovského. Pak byl osobním řidičem ministra Hodži, a právě proto se rodina přestěhovala do Bratislavy. Jiří 5 let chodil do slovenské školy a pak se přestěhoval do Prahy. Jirka často doprovázel otce při jeho závodech doma i v zahraničí.

Jiří Hanzelka a období dospívání

Po maturitě Jiří Hanzelka nastoupil na Vysokou školu obchodní v Praze. Pak za protektorátu, když Němci uzavřeli vysoké školy, musel pracovat jako zemědělský dělník ve Zhoři u Tábora. Tvrdá práce, u které zhubl 26 kg a přišel o prst, se podepsala na jeho zdraví. Po úraze z pracovní povinnosti vyvázl a stal se zaměstnancem Kooperativy. Studia dokončil až po válce a během nich se seznámil se spolužákem Miroslavem Zikmundem. Spolu se rozhodli podniknout cestu kolem světa a během studií se pilně připravovali. Překreslovali si mapy, učili se cizí jazyky a plánovali si trasu. Po válce nastoupili do kopřivnické TATRY a roku 1947 uskutečnili svůj sen. V podnikem zapůjčeném automobilu Tatra T 87 projeli za 3 roky Afriku a Jižní Ameriku.

Jiří Hanzelka a jeho cesty

Jiří Hanzelka se po návratu do Československa roku 1954 oženil a měl 2 děti, syna Jiřího a dceru Hanu. Roku 1958 věnoval svůj dům v Gottwaldově městu s podmínkou, že v něm budou zřízeny dětské jesle. Druhá cesta se uskutečnila v letech 1959 až 1964 ve dvou vozech Tatra 805 a zahrnovala asijské země i SSSR a Oceánii. Při putování Sovětským svazem ve spolupráci se sovětskými přáteli procestovali místa, kde nikdy nikdo nebyl, poznali všední život vesnic i měst. Několik dní dokonce strávili na pusté a mrazivé Sibiři, plné kruté bídy a zaostalosti. Práce se tam přerušovala, až když teplota klesla pod – 40 °C.

Zvláštní zpráva č. 4

Tak vznikla i Zvláštní zpráva č. 4, která je dostala do prvních politických potíží a putovala do trezoru. Krátce po návratu z druhé cesty zemřela na rakovinu jeho žena. Jako přesvědčený sociální demokrat a v naději, že se komunistické straně podaří reforma politického systému, roku 1963 vstoupil do KSČ a v roce 1968 stál na straně reformních komunistů. Účastnil se aktivně protestních akcí na podporu Pražského jara a stal se jednou z velmi známých symbolických postav protestu. Proto mu bylo v roce 1969 znemožněno dále publikovat a účastnit se veřejného života. Podpisem Charty 77 si ještě více přitížil a jeho jediným možným zaměstnáním byl pak průklest stromů u pražského podniku Sady, lesy, zahradnictví. Ze zdravotních důvodů se odstěhoval za 4 roky Prahy do jižních Čech do Sedla u Jindřichova Hradce.

Celoživotní tvorba

Na veřejnosti se pak objevil až po roce 1989. Byl nemocný a už cestovat nemohl. Roku 1996 se dožil otevření expozice ve Zlíně z jeho a Zikmundových cest a 15. února roku 2003 zemřel. Jiří Hanzelka je nyní pohřben na hřbitově sv. Jiljí v třeboňském parku u Domanína. Jeho celoživotní tvorba byla napsána právě ve spolupráci s jeho věrným přítelem Miroslavem Zikmundem a týkala se výhradně jejich cest. Kromě mnoha knih a reportáží natočili navíc i 151 filmů, z toho 4 celovečerní a 147 dokumentárních, krátkometrážních nebo televizních. Všechny byly zpracovány ve zlínských ateliérech v režii Jaroslava Novotného.


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here