Vědci přišli na to, jak vymazat vzpomínky vzbuzující strach

0
1271

Vědci hledají metody pro vymazání děsivých vzpomínek z lidského mozku. Experiment byl doposud proveden pouze na laboratorních myších a podle některých odborníků by byl podobný pokus na lidech neetický. Výzkum na myších ale objevil přístup schopný překrýt některé myšlenky, nebo je z mozku vytěsnit. Některé myšlenky mohou mozek oslabit, jiné zintenzivnit. Vědci se snaží přijít na to, jak z mozku vytěsnit vzpomínky vzbuzující strach.

Podněty vyvolávající alarmující vzpomínky

Nejnovější studie provedená na laboratorních myších zkoumá, jak a proč některé podněty u nás vyvolávají děsivé a až alarmující vzpomínky, a jak vzpomínky vymazat z mysli. Vědci tvrdí, že zjištění možná budou použity k oslabení nebo posílení specifických vzpomínek tak, aby ostatní zůstaly nezměněny. Pomohlo by to lidem s posttraumatickou stresovou poruchou. Když se odstraní strašlivé vzpomínky při současném zachování těch užitečných, bude život mnohem snazší.

Jun-Heyong Cho a Woong Bin Kim

Jun-Heyong Cho a jeho kolega Woong Bin Kim autoři studie z Kalifornské univerzity tvrdí, že vymýtí patologický strach, ale zachovají všechny ostatní adaptivní strachy nezbytné pro každodenní život. Studie byla publikovaná v časopise Neuron a opírá se o experiment na myších reagujících na určité zvukové podněty, kterých se bojí. V první části experimentu pouštěl tým vědců myším vysoký tón a nízký tón. Vysoký tón s malý elektrickým šokem do nohou a myši pak i bez elektrického šoku při vysokém tónu ztuhly. Žádná taková reakce nebyla zaznamenaná při alternativním nízkém tónu.

Vymýcení strachu

Tým zkoumal, zda existují rozdíly mezi dráhami vysokých a nízkých tónů v mozku myší. U myší vystavených elektrickým šokům se spojení s vysokým tónem stalo silnější, s nízkým tónem beze změny. Opakované vystavení vysokým zvukům bez šoků vedlo ke ztrátě strachu a nastal proces známý jako “vymýcení strachu”. Jde o psychologický základ expoziční terapie velmi často používané při léčbě posttraumatické stresové poruchy. Po terapii se ale často strach znovu vrací, ve většině asi po dvou týdnech. I po vymýcení strachu je však neurální dráha pro vysoký tón u myší i nadále posílena. Vymýcení strachu není totéž co vymazání paměti strachu. Dochází k ukrytí strachu pouze dočasně.

Optogenetika

Technika zvaná optogenetika zřejmě bude umět špatné vzpomínky vymazat zcela. Metoda zavádí do těla virus, který určité geny dovede až do těch nervových buněk v mozku myši, které byly součástí “vysoké cesty”. Jakmile jsou geny v buňkách, produkují bílkoviny reagující na světlo. Při použití myší s děsivými vzpomínkami byly vystaveny neurony podílející se na “vysoké cestě” nízkofrekvenčnímu světlu. To oslabuje spojení mezi neurony. Myši se již nebály, když uslyšely tento stejný vysoký tón. Jde tak nadobro vymazat paměť strachu, který se již nevrátí. Profesor neurobiologie duševního zdraví na King’s College v Londýně Peter Giese ale tvrdí, že je příliš brzy na to, aby se výzkum zavedl u pacientů trpících psychopatologií. Použití optogenetické techniky by podle něj bylo neetické. Je mu zatím také dost nejasné, jak může být metoda aplikována na člověka. Zřejmě se mu nelíbí ty elektrošoky. Tak uvidíme, co vědci vymyslí.

 

 

 

 

 

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here