13. 9. Mezinárodní den čokolády

0
865

Dne 13. září slavíme Mezinárodní den čokolády. Jedna z nejoblíbenějších sladkostí a požitků se tak dočkala své oslavy. Pro někoho jde o lék na stres, pro jiného je to oblíbená pochoutka, pro jiné třeba postrach štíhlé linie. Čokoládu do Evropy z Ameriky přivezli Španělé. Odtud se pak velká obliba čokolády rozšířila dál na evropský kontinent. Přímo v České republice se objevila již v 18. století a byla servírovaná jako teplý nápoj. V 19. století se pak také začala objevovat ve známé formě tabulek, bonbónů a cukrovinek, jak ji známe i dnes.

Historie čokolády

Čokoládová historie ale sahá daleko až do období více než 3 000 lety zpátky. V té době proslulé kmeny Mayů a Aztéků právě objevily ony kakaové boby a začali z nich nejprve vyrábět hořký nápoj, který nazývali xocolātl – nápoj bohů. Od té doby prošla ale čokoláda mnoha velkými proměnami až do své současné podoby, jak ji známe. V současné době má čokoláda kromě své velké oblíbenosti také svůj významný den. Mezinárodní den čokolády konaný 13. září by měl každý pořádně oslavit skvělou čokoládou.

Největší továrna na cukrovinky

Jedna malá asijská země pod názvem Arménie, která leží mezi Tureckem, Ázerbájdžánem, Iránem a Gruzií, na sebe dokázala upozornit neskonale sladkým způsobem. Zde totiž největší továrna na cukrovinky nacházející se v arménské metropoli Jerevanu dokázala vytvořit tabulku čokolády, která se díky svým obrovským rozměrům dokázala naprosto s přehledem zapsat do Guinnessovy knihy rekordů. Pak vyslankyně Elizabeth Smithová v továrně předala oficiální certifikát s prohlášením o platnosti rekordu. Arménská tabulka čokolády byla vytvořena u příležitosti konaného výročí továrny a překonala italský rekord z roku 2007. Tabulka čokolády vážila 4,5 tuny. Při výrobě čokolády se kakaová hmota míchá s cukrovou moučkou a dalšími přísadami, jako je smetana, vanilka a sušené mléko.

Zajímavosti

První kakaové boby poslal z Ameriky císaři Karlu V. Fernando Cortez. Aztéčtí Indiáni připravovali z kakaových bobů nápoj zvaný xocolātl neboli choco-atl, který připravovali z pražených a rozmělněných kakaových zrn, ke kterým přidávali vodu nebo kukuřičný odvar. Po svém objevení ale nejprve bylo pití čokolády výsadou těch zámožnějších a často ji pili z nádob vyrobených z velmi drahých kovů. V polovině 18. století dokonce označila pařížská univerzita čokoládu překvapivě za jednu z nejvýživnějších a nejzdravějších poživatin. Na počátku ale panovala k čokoládě spíše velká skepse. Marie Terezie si nejprve dopřávala požitek z pití chutné čokolády v ústraní. Později ale právě ona vymohla jednomu z důstojníků povolení k výhradnímu prodeji čokolády. Pravlastí kakaovníku je asi Mexiko zejména díky geografickým a klimatickým podmínkám.

Jedna z nejstarších továren u nás

Na území naší republiky postupně začaly vznikat továrny na čokoládu. Jednou z tradičních je bezpochyby Zora v Olomouci. Počátky sahají do roku 1889, kdy vznikla společnost s dlouhým názvem, První společná moravská továrna na cukrovinky a čokoládu v Olomouci, zapsané společenstvo s ručením omezeným.  Výroba probíhala v pronajatých prostorách ve dvoře domu Občanské záložny přímo na Dolním náměstí a její slavnostní zahájení proběhlo 12. června 1899. Produkty byly záhy velmi oblíbené a žádané. Od roku 1908 pak továrna figuruje s názvem Zora, který jí dostala jako symbol pro lepší budoucnost. Továrna prošla velkými a významnými změnami a pod křídla ji převzala společnost Nestlé. Mimo jiné se zde vyrábí i čokoládová náplň do oblíbených Lentilek.

 

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here