20. července. 1969 Američané přistáli prvně na měsíci

0
1174

Apollo 11 byl americký pilotovaný kosmický let programu Apollo a během něj 20. července 1969 lidé poprvé stanuli na povrchu Měsíce. Trojice astronautů, velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Edwin „Buzze“ Aldrin a pilot velitelského modulu Michaela Collinse, v kosmické lodi Apollo 11 vzlétla pomocí rakety Saturn V na oběžnou dráhu Země. V programu Apollo šlo o pátý pilotovaný let a třetí let k Měsíci. O 3 dny později, 19. července, přiletěli na oběžnou dráhu Měsíce a 20. července 1969 se Armstrong a Aldrin v lunárním modulu spustili přímo na povrch Měsíce.

 

Jak to bylo na měsíci

Ve 20:17:40 UTC přistáli v Moři klidu – Mare Tranquillitatis. Pak 6 hodin na to vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce. Společně s Aldrinem během svou dvou a půlhodinové vycházky nasbírali celkem 22 kg měsíčních hornin a za 21 hodin a 31 minut pobytu na povrchu Měsíce odstartovali zpět ke Collinsovi, čekajícího ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. Spojili se s velitelským modulem a všichni se vydali na zpáteční cestu k Zemi. Pak přistáli v Tichém oceánu 24. července 1969. Dosažením povrchu Měsíce tak posádka Apolla 11 splnila svůj cíl. Ten vyhlásil 25. května 1961 prezident USA John F. Kennedy. Do konce dekády stanout na povrchu Měsíce a bezpečně se vrátit na Zemi.

Cíle mise

Hlavním cílem letu Apolla 11 bylo doletět k Měsíci, pak přistát na jeho povrchu a bezpečně se vrátit na Zemi. Posádka dostala ale i několik vedlejších úkolů, jako přivézt vzorky měsíčního materiálu a umístit na povrchu Měsíce televizní kameru. Dále měli uskutečnit několik dalších vědeckých experimentů a provést například měření toku slunečního větru za pomocí hliníkové fólie zachycující částice. Pak měli zanechat na povrchu laserový koutový odražeč sloužící k přesnému měření vzdálenosti Země – Měsíc a také seismometr.

Jmenování posádky

Posádky pro Apollo 11 byly jmenovány již koncem roku 1968 a podle zavedeného zvyku na místo hlavní posádky tehdy postoupila záloha letu o 3 čísla nižšího z Apolla 8, tedy Neil Armstrong, Fred Haise a Buzz Aldrin. Do záložní posádky se přidal James Lovell a William Anders. Místo pilota lunárního modulu zůstalo neobsazené. V červenci 1968 vypadl z posádky Apolla 9 kvůli operaci kostních výrůstků na páteři Michael Collins. Začátkem roku 1969 získal zpátky svůj letový status a v Armstrongově posádce nahradil Freda Haise, který se pak tehdy přesunul do záložní posádky. Podpůrnou posádku nastoupili ve složení Ken Mattingly, Ronald Evans a William Pogue. Začátkem roku 1969 se následně Bill Anders rozhodl, že na podzim odejde do Národní rady pro letectví a vesmír. Ken Mattingly se tehdy připravoval současně s ním, aby ho mohl v případě odložení letu nahradit.

Buzz Aldrin (2012)

Přistání na Měsíci

Když se tehdy 20. července v 17:44 UTC Armstrong a Aldrin v lunárním modulu odpojili od velitelského modulu, kde zůstal Collins, následně v 19:05 Armstrong a Aldrin zažehli motor lunárního modulu DPS a začali svůj sestup na povrch Měsíce. Prvním zážehem se pak dostali až na sestupovou dráhu s nejnižším bodem 15 km nad povrchem Měsíce. Ve 20:05 zapálili DPS podruhé a zahájili tak vlastní sestup. Brzy ale zpozorovali, že motory byly v činnosti mnohem déle. Míjeli orientační body o Č sekundy před plánovanou dobou a přistáli na kilometry daleko od původně naplánovaného místa. Navigační a řídící počítače hlásily hned několik poplachů za sebou způsobených vychýlením z původně plánované trasy.

Komplikace

Posádka musela zkontrolovat řízení modulu a v řídícím středisku NASA mladý operátor Steve Bales tehdy oznámil řediteli letu, že je i přes veškeré poplachy bezpečné pokračovat v sestupu. Poplach generované programem lunárního modulu, signalizovaly, že počítač nemůže dokončit výpočty ve vyhrazeném čase. Počítač tehdy strávil neplánovaný čas obsluhou potkávacího radaru, který se v té době během sestupu nepoužíval. Steve Bales za své tehdejší „pokračujeme“ v napjaté chvíli sestupu obdržel také Medaili svobody. Posádka byla pak počítačem vedena přímo na místo plné velkých kamenů ležících u velkého kráteru. Armstrong pak převzal ruční řízení lunárního modulu a navedl jej na hladké přistání v 20:17:43 UTC. V nádržích sestupného stupně pak zbylo palivo na méně než pouhých 30 sekund letu.

První slova z povrchu Měsíce

Za první slova z povrchu Měsíce se všeobecně považují slova Neila Armstronga: „Houstone, tady je základna Tranquility. Orel přistál!“. Přestože fakticky to byla Aldrinova slova „Signál kontakt.“, které vyslovil, když se jedna z přistávacích sond lunárního modulu dotkla povrchu Měsíce. Podle plánu ale měli astronauti před vycházkou 5 hodin spát. Na místě Armstrong s Aldrinem usoudili, že by prostě neusnuli a rovnou zahájili přípravu k výstupu na povrch. Místo plánovaných 2 hodin se protáhla na 3 a ½. Přes dvojici trojúhelníkových oken měli 60° výhled a vybírali místo pro balík s vědeckým vybavením, a vlajku Spojených států. 5 hodin před výstupem na povrch Měsíce vyndal Aldrin malou plastovou nádobu s mešním vínem s kouskem hostie a přijal eucharistii.

Výstup z lunárního modulu

Armstrong měl zpočátku problém projít průlezem se svým PLSS batohem pro zabezpečení životních podmínek. Podle veterána letů Apollo Johna Younga při jeho návrhu nebylo zohledněno pozdější zmenšení průlezu lunárního modulu. Nejvyšší pulz astronautů byl proto zaznamenán v průběhu vstupů a výstupů z lunárního modulu. Ve 2:39 UTC 21. července Armstrong tedy otevřel průlez, vylezl ven a ve 2:51 UTC začal sestupovat po žebříku na povrch Měsíce. Kvůli kontrolnímu a ovládacímu panelu skafandru, který byl připnutý na hrudi si neviděl na nohy.

První kroky na měsíci

Během sestupu po devíti schodech žebříku Armstrong zatáhl za ovladač pro vyklopení oddílu s vybavením a aktivoval televizní kameru. V pozemních střediscích se vysílal obraz se značnou ztrátou kvality. Rozostřený černo-bílý obraz oné první procházky po povrchu Měsíce byl zachycen a vysílán na Zemi. Po popisu povrchu, který vypadal jako velmi, velmi jemně zrnitý… je to skoro prach, Neil Armstrong sestoupil ze zmíněného žebříku a jako první člověk v historii vykročil 21. července ve 2:56:15 UTC, 6 a ½ hodiny po přistání, vkročil na povrch Měsíce a pronesl památnou větu: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“.

 

Uložit


Article bottom

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here