11. 10. Apollo 7 – první uskutečněný pilotovaný let

0
305

Apollo 7 byl první uskutečněný pilotovaný let a proběhl ve dnech od 11. října 1968 – 22. října 1968. V rámci programu Apollo byl uskutečněn první americký let do vesmíru s tříčlennou posádkou. Šlo zároveň o první pilotovaný let s použitím rakety Saturn 1B a prvenství také tento let drží i fakt, že šlo o první let americké kosmické lodi, ze kterého byl vysílán přímý televizní přenos. Celkové pořadí pilotovaných letů Země je tento let veden na 24. místě.

Posádka Apollo 7

Walter Marty Schirra, Jr., jako velitel. Šlo o jeho 3. let do vesmíru. Dříve byl členem posádky letů Mercury-Atlas 8 a Gemini 6A. Donn F. Eisele, jako pilot velitelského modulu. Šlo o jeho 1. let do vesmíru. Walter Cunningham, jako pilot lunárního modulu, který ale při tomto letu nebyl součástí lodi Apollo. Také letěl poprvé. Stejné složení měla i záložní posádka letu Apollo 1, který se tenkrát neuskutečnil díky tragické nehodě během přípravy letu.

Záložní posádka Apollo 7

Thomas Stafford, jako velitel. Ten se účastnil i misí Gemini 6A, Gemini 9A, Apollo 10 a Sojuz-Apollo. John Young, jako pilot velitelského modulu, který se účastnil misí Gemini 3, Gemini 10, Apollo 10, Apollo 16, STS-1 a STS-9. Eugene Cernan, jako pilot lunárního modulu, který se účastnil misí Gemini 9A, Apollo 10 a Apollo 17. Stejné složení měla i posádka letu Apollo 10.

Let Apollo 7

Po tragickém konci projektu Apollo 1, který se uskutečnil na konci ledna v roce 1967, byl pilotovaný let Apollo 7 pro NASA důležitý a zaznamenal obrovský úspěch. Apollo 7 byl vybaven CSM, tedy servisním modulem a CM, což je velitelský modul. Na palubě byly i 3. tuny pohonných hmot. První dva oběhy letu byly ve spojení s posledním stupněm nosné rakety Saturnu. Vše proběhlo na jedničku, hlavní systémy kosmické lodi pracovaly správně po dobu celého letu a neobjevily se ani jiné zásadní technické potíže. Členové posádky si ale jednotně stěžovali na vysoko kalorickou sušenou stravu, kterou po krátkém čase už nemohli ani vidět a všichni se postupně nachladili. Probíhaly mezi nimi hádky, které se také uskutečňovaly s personálem na Zemi. Právě díky jim je NASA v dalším letu nevybrala do hlavních posádek dalších misí. Dočkali se až při letu Apollo 10.

Průběh letu

Během letu posádka plnila simulaci spojení s lunárním modulem a také simulované navedení Apolla na dráhu kolem Měsíce. Uskutečnila první živé televizní vysílání z vesmírné lodi v počtu 7. krátkých televizních přenosů, které pak na Zemi zaznamenaly obrovský ohlas. Ze záznamu je následně vysílala i Československá televize. Po druhém přímém přenosu byli kosmonauti jmenováni Americkým svazem televizních a rozhlasových umělců jeho čestnými členy.

Vědecké experimenty a fotografie

Synoptická fotografie terénu S005, kdy posádka pořizovala snímky zemského povrchu, souše i moře, určené pro geologické, kartografické a oceánografické potřeby. Současně byla vyhodnocována vhodnost jednotlivých druhů fotografických materiálů. Synoptická fotografie oblačnosti S006, kdy byly průběžně snímkovány oblačné útvary určené pro další rozvoj techniky družicové meteorologie. Pro tyto fotografické experimenty disponovala posádka 70 mm kamerou Hasselblad, vybavenou standardním objektivem 80 mm f/2,8, navíc měla i 2 kamery Maurer 16 mm s měnitelnou rychlostí 1, 6, 12 a 24 obrázků za sekundu, k tomu byly i výměnné bajonetové objektivy 18 mm f/2 a širokoúhlý 5 mm f/2.

Další experimenty s lékařským charakterem

Demineralizace kosti M006. Před a po letu byly totiž pořízeny rentgenové snímky určitých kostí v těle všech kosmonautů. Z porovnání snímků se následně zjišťoval úbytek vápníku v těle. Stejně tak probíhalo MOU sledující změny krevního obrazu před a po letu. Nakonec to byl experiment M023, kdy se sledoval systolický tlak a jeho změny z předletových hodnot, zaznamenané v důsledku změn funkce srdečního svalu. Posádka byla navíc tentokrát při sestupu podrobena přetížení pouze 3G. Přistáli pak krátce po poledni na hladině oceánu dne 22. října 1968 poblíž Bermudských ostrovů. Na palubu je pak naložila již čekající loď USS Essex.

Změna plánů NASA

Úspěch Apolla 7 pak výrazně změnil plány NASA. Na schůzi jeho nejvyšších činitelů za předsednictví úřadujícího administrátora Dr. Paineho bylo dne 11. listopadu 1968 následně rozhodnuto, že další pilotovaný let Apollo 8 současně poprvé zamíří i se svou posádkou k Měsíci. Celých 10 dní na zemské orbitě bylo tedy splněno, první start Apolla s posádkou dopadl velmi dobře a generálka příštích misí přímo k Měsíci proběhla na výbornou.

 


Article bottom

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here