4. 10. vypuštěn do vesmíru Sputnik 1

0
993

Družice změnily historii a určitě mezi ně patří Sputnik 1, který odstartoval cestu do vesmíru dne 4. 10. 1957 ve 22:28 hodin moskevského času z kosmodromu Bajkonur. Byla to raketa s vůbec první umělou družicí Země. Když tehdy Sergej Koroljov vypustil do vesmíru první umělou družici, odstartoval tím hotové kosmické závody. Zpočátku byli Sověti úspěšnější a hlavně byli tehdy rychlejší. První družice světa Sputnik, která dne 4. října 1957 zahájila velkou kosmickou éru lidstva, měla hmotnost 83,6 kg, průměr 58,5 cm a k tomu 4 prutové antény. První 2 o délce 2,4 m a další 2 o délce 2,9 m. Tehdy neměla žádné jméno. Sputnik totiž rusky znamená družice. Když Sovětský svaz tehdy informoval o vypuštění oné první družice světa, už jí toto jméno prostě zůstalo.

Sputnik

Přitom se právě tato družice připravovala hodně narychlo pod označením PS, tedy Prastějšij sputnik, což v překladu znamená Nejjednodušší družice. Sovětští inženýři již od roku 1955 původně chystali, jako tehdejší první umělou družici Země, satelit nazvaný Objekt D. Jenže tehdy se jeho vývoj velice komplikoval a neustále protahoval. Hlavní konstruktér Sergej Koroljov pak dostal strach, že by jej mohli Američané v jeho snaze předběhnout. Proto v lednu 1957 zahájil další projekt tentokráte zjednodušeného satelitu, který byl zcela bez přístrojového vybavení a jakékoliv užitné hodnoty. Šlo jen o kouli, protože právě ta má minimální povrch kvůli slunečnímu záření, pouze s bateriemi a radiovysílačem.

Legendární zvuk

Své legendární zvuky v podobě píp-píp-píp vysílal Sputnik po dobu 22 dní, než se všechny jeho baterie vybily. V třísekundových intervalech vysílal tyto slavné radiové signály, které pak s obrovským vzrušením přijímali všichni radioamatéři na celém světě. Kolem naší planety Sputnik 1 kroužil do 4. ledna 1958. Na jeden oblet Země potřeboval tehdejší Sputnik asi 96 minut a při rychlosti asi 29 000 km za hod nalétal přibližně 60 milionů km, nakonec shořel v hustých vrstvách atmosféry. Na oběžné dráze kolem Země setrval 3 měsíce až do 4. ledna následujícího roku, kdy po celých 1 440 obletech vstoupil do zemské atmosféry a tam shořel. Sputnik 1 měl hlavní úkol zejména přivlastnit si vítězství a prověřit aparaturu. Jeho význam byl podle vědců prakticky nulový.

Lajka

Družice Sputnik tehdy létala ve vesmíru také společně s druhým stupněm nosné rakety, který měl délku téměř 30 m. Lidé na Zemi pozorovali právě tento stupeň, při tom se domnívali, že vidí Sputnik. Vypuštění Sputniku zahájilo onen pomyslný, za to však velice prestižní závod v dobývání vesmíru mezi Sověty a Američany. Prvenství při vypuštění družice znamenalo pro Moskvu zejména propagandistický úspěch, který byl zesílen tím, že o měsíc později sovětská navíc média ohlásila, že kolem země létá další družice, tentokrát s prvním živým tvorem, a to psem Lajkou. Sputnik 2 pak vynesl 3. listopadu do vesmíru fenku Lajku. Hned naproti tomu byla první americká družice Explorer 1, která se dostala na vesmírnou oběžnou dráhu až v lednu 1958 a nesla vědecké přístroje, které získaly konečně cenné poznatky.

Světový kosmický týden

Světový kosmický týden, tedy World Space Week, se zkratkou WSW, vyhlašuje Organizace spojených národů – OSN od roku 1999. Jde o připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky. Právě o vypuštění první umělé družice světa, kterou byl 4. 10. 1957 Sputnik 1 a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles ze dne 10. 10. 1967. Česká republika se akcí WSW účastní pravidelně až od roku 2002, kdy se vzájemné koordinace všech národních aktivit ujala přímo Česká kosmická kancelář. V roce 2002 byla Česká republika vyhlášena jako nejaktivnější nově zapojený stát. V roce 2007 se umístila na celkovém 3. místě v počtu návštěvníků jednotlivých programů a na 4. místě v celkovém počtu připravených programů. Vybíralo se z více než 50 zúčastněných států celého světa. Od té doby je tato tradice velice silná.

 


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here