Pouště

0
1843

Pro pouště je obvyklá řídká vegetace specifického typu, jako jsou kaktusy a další sukulenty. Výjimečně se zde mohou vyskytnout rozsáhlejší porosty, jako jsou takzvané lesy kaktusů. Klasičtější vegetace se vyskytuje jen u zdrojů povrchové nebo podpovrchové vody, tedy na místech, kde jsou oázy a v okolí řek. V některých typech pouští příděl srážek padá naráz ve velmi úzkém časovém období a zde pak existuje i krátké vegetační období.

Rozeznáváme čtyři základní druhy pouští:

  • hamada – skalnatá poušť
  • reg – kamenitá poušť
  • serir – štěrková poušť
  • erg – písečná poušť

Režim počasí a pouštní život

Režim počasí s charakteristickým prudkým střídáním teplot, kde je ve dne vedro až nad 50 – 60 °C, ale v noci nastane naopak prudké ochlazení, které někdy sahá až pod bod mrazu. Obrovská denní vedra jsou mimo snesitelnou mez většiny živočichů a vedou k omezení denní aktivity všech obyvatel pouště. Pouštní život je zpravidla životem nočním začínajícím s večerním šerem a končím nejpozději dopoledne. Podobně jsou na tom klasické pouštní rostliny, které zpravidla přes den uzavírají průduchy a onu výměnu plynů si umí nechat až na večer a noc, aby tak omezily výpar vody.

Deflační oblast a pouště

V poušti specifikujeme dvě hlavní oblasti. Jednou je deflační oblast, odkud je větrem odnášen jemný písek, což má za následek vznik takzvané pouštní dlažby. Další oblastí je již část pouště, kde se písčitý materiál ukládá, a vznikají písečné duny. Důvody pro vznik pouští jsou různé a nejčastější příčinou jsou následující úkazy.

Poušť jako neúrodná oblast

Poušť je neúrodná oblast trpící nedostatkem vody, kdy se za horní hranici srážek považuje 250 mm ročně. Charakteristických rysem je nedostatek vegetace a pouště se především vyskytují v oblastech kolem obratníků, kdy je zcela klasickým příkladem poušť jako Sahara či Arabská poušť. Je třeba si uvědomit, že kromě horkých pouští vyskytujících se převážně v uvedené oblasti obratníků, rozlišujeme i takzvané studené, nebo taky polární pouště vyskytující se nad Grónskem či Antarktidou, v oblastech takzvaných polárních tlakových výší.

Příčiny vzniku pouště

  • Tlaková výše, kdy se vzduch tlačí směrem dolů, postupně se otepluje a nasává vlhkost, kterou hned po tom zase odvádí pryč. Tlaková výše brání kvůli zvýšenému tlaku vlhkému vzduchu od moří dostat se takzvaně dovnitř a jako příklad nám slouží třeba Sahara.
  • Srážkový stín – jev způsobují mohutná pohoří, která doslova vyčnívají nad mraky a tvoří něco jako stěnu, což lze pozorovat třeba u amerických Kordiller.
  • Studené proudy – ochlazují vzduch, který se dostane nad teplou pevninu a začne se rozpínat. Pro vznik srážek je zapotřebí zcela opačného procesu. Na mapě studených proudů najdeme pouště při pobřeží Jižní Ameriky, Afriky i Austrálie.

Největší světové pouště

Sahara – Afrika – 9 100 000 km²

Arabská poušť – Afrika – 2 330 000 km²

Gobi – Asie – 1 300 000 km²

Patagonská poušť – Jižní Amerika – 670 000 km²

Great Basin – Severní Amerika – 470 000 km²

Chihuahuan – Severní Amerika – 450 000 km²

Velká písečná – poušť – Austrálie 400 000 km²

Karakum – Asie – 350 000 km²

Kyzyl Kum – Asie – 300 000 km²

Taklamakuan – Asie – 270 000 km²

Kalahari – Afrika – 260 000 km²

 

 


Article bottom

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here