Jak se žije českým maminkám v zahraničí?

0
45

Čím dál častěji vídáme maminky, které se vracejí po rodičovské dovolené do práce dřív, než jejich dítě dosáhne druhého roku věku. Některé z nich pracují i při rodičovské na zkrácený úvazek již od narození dítěte. Tímto se přibližujeme západoevropskému standardu. Jak tento model prožívají české maminky žijící v zahraničí? 

Vyzpovídala jsem kamarádku Marii žijící ve Velké Británii, v malém městečku nedaleko Londýna. Její manžel je také českého původu. Mají dvě děti ve věku necelých 2 a 4 let. Marie musela nastoupit do práce, když její prvorozená dcera měla deset měsíců, podobně tomu bylo i u mladšího syna. Zaměstnavatel ve Velké Británii je totiž povinen zaměstnanci držet místo pouze rok od nástupu na mateřskou. Běžný den u Marie doma tedy vypadá tak, že se ráno stará o děti a domácnost, okolo půl čtvrté se vrací z práce manžel a ona odchází na odpolední šestihodinovou směnu (pracuje na zkrácený úvazek), zatímco manželovi začíná “směna” s dětmi. A teď už nechme hovořit samotnou Marii.. 

  1. Co pro Tebe bylo, jakožto maminku, v Anglii nejtěžší? 

Nejnáročnější pro mě bylo a je to, že nemám pomoc rodiny, všechno musím zvládnout sama, nebo se musí zapojit manžel. Kdybychom si měli zaplatit chůvu, padl by na to celý můj plat. Au-pairku bychom zase nemohli u nás doma ubytovat. Samozřejmě neřeším jen praktickou pomoc ze strany rodiny, je mi smutno a chtěla bych, aby děti byly mnohem více v kontaktu s rodinnými příslušníky. 

  1. S čím jsi v Anglii nejméně spokojená?

Nejméně spokojená jsem se zdravotní péčí. Například už dva měsíce čekáme na pozvání z nemocnice na vyšetření mé dcery kvůli zažívacím potížím. Jednou jsme čekali čtyři měsíce na dceřino dermatologické vyšetření, aby nám v nemocnici sdělili, že se máme objednat do jiné nemocnice, která řeší případy dětí mladších dvou let. Tam jsme čekali dalších asi pět měsíců, tedy celkem jsme jeden zdravotní problém řešili tři čtvrtě roku.

  1. Co nejvíce oceňuješ na životě v Anglii? 

Asi určitou jistotu, že když se rodina dostane do finanční tísně, stát jí pomůže, poskytne např. byt, finanční pomoc a další věci. Prostě jen tak tu rodinu nenechá živořit. 

Oceňuji i to, že jsem díky životu tady poznala spoustu zajímavých lidí různých národností a kultur, to člověka vždy velmi obohatí. 

Tím, že jsem odloučena od zbytku rodiny, si mnohem víc vážím toho, když se vracím domů a můžu s ní být. A k tomu se snažím vést i děti. Aby si vážili času s rodinou a dokázali rodinným příslušníkům dát najevo, že je mají rádi. 

  1. Co bys vzkázala maminkám v Česku?

Aby byly vděčné za možnosti, jaké mají. Především z hlediska systému mateřské/rodičovské. Samozřejmě vím, že to ani u nás není jednoduché, peněz je na rodičovské málo, ale přece jen mají maminky v Česku více možností volby. Mohou se samy rozhodnout o délce rodičovské a případném přivýdělku a už jen ta možnost svobodné volby je obrovskou výhodou…


Article bottom

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here